Tohle není moje pravé jméno. Je to má tajná identita. Je to maska, kterou nosím, aby si lidi mysleli, že jsem spisovatel, zatímco skutečnost je mnohem, mnohem jednodušší. Jsem jenom kluk, který nikdy nevyrostl.
Všechno to začalo ve druhé třídě s Garfieldem. Je to první kniha, která mě ovlivnila. Lásku ke kreslení jsem si vypěstoval tím, že jsem obkresloval ten komiks tolikrát, dokud jsem nedokázala nakreslit skoro dokonalého Garfielda bez předlohy.
Když jsem se zrovna nehrbil nad skicákem, byl jsem přilepený k televizní obrazovce, na které běžely kreslené seriály Silverhawks nebo Thundercats nebo jsem jako většina dalších dětí mého věku hrál Super Mario Bros. Hodně. Vlastně tolik, že kdykoliv, když jsem hrál ukázkovou verzi v obchodě, mačkala se okolo mě skupina děcek, jako bych byl nějaká anomálie. S nataženým krky a otevřenými pusami zíraly na obrazovku jako zombie. Jestli to zní, jako když se vytahuju… tak jo. Měl jsem schopnosti šíleného Maria.
Potom jsem dorostl komiksů jako X-Men, Superman a Wildcats. Jezdil jsem na kole do obchodu s potravinami, kde jsem vysypal všechny své drobné, abych si koupil třeba poslední vydání Gen13.
Svůj první příběh jsem napsal v roce 1995, kdy jsem byl v osmé třídě. Bylo to pokračování Jurského parku, které jsem celé naškrábal do bloku, jenž jsem nosil v batohu, zjevně neoficiální a geniálně nazvané Návrat do Jurského parku. A i když jsem pevně věřil, že se mi díky tomu osmistránkovému rukopisu ozve sám Spielberg, nebylo to tomu tak. Ten chlap na mě prostě nebyl připravený, navíc odhaduju, že skutečné pokračování už napsal někdo jiný.
Jak jsem dospíval, četl jsem samozřejmě knížky od R. L. Stinea a Roalda Dahla, a i když jsem ty příběhy miloval, moje srdce stále patřilo komiksům, videohrám a vědeckofantastickým filmům, což mohl být důvod, proč se moje knížky líbí nejen dětem, ale i dospělým, které je svým dětem čtou. Moje postavy vycházejí z mých zkušeností, které stále přibývají díky mým čtyřem dětem. Jsou žijícím důkazem, že jsem jenom velké dítě.
Moje osmiletá dcera Evie zrovna dneska dostala klasické tričko s Želvími nindži. Šestiletý Elijah dokáže vyluštit všechny hádanky v Lego Star Wars Games, které mi dávají zabrat. Čtyřletý Parker v jednom kuse mluví o Rošťácích. A desetiměsíční Finn jsme pojmenovali po komiksové postavě, která je samé dobrodružství a vzrušení (moje žena s tím neměla problém).