Robert Graves se narodil 26. července 1895 v Londýně jako syn irského básníka A. P. Gravese.
Vyrůstal v početné rodině, v neobyčejně svobodomyslném ovzduší, vystudoval střední školu a byl přijat na oxfordskou univerzitu. Ale ještě než mohl započít svá studia, vypukla první světová válka a Graves odešel na frontu. Tehdy začal psát verše. Vydal sbírky: Goliáš a David (1916), Nad železným kotlíkem (1916) a Víly a střelci (1917).
Po válce vystudoval Graves v Oxfordu a r. 1926 přijal na rok místo profesora anglické literatury v Káhiře. Později se usadil ve Španělku na Malorce, odkud ho vypudila občanská válka, po druhé světové válce se však na Malorku vrátil. Roku 1961 se stal profesorem poezie v Oxfordu.
Třebaže Graves napsal četné básnické sbírky (většinou je publikoval s prostým názvem Poems a rokem vydání) a sám sebe považuje především za básníka, je znám širokému okruhu čtenářů hlavně jako prozaik.
Slávu a uznání mu získaly romány Já, Claudius (1964) a Claudius Bůh (1934). Úspěšné byly i jeho další romány Hrabě Belisarius (1939), Zlaté rouno (1944) a Homérova dcera (1955). Z Gravesových literárně-historických prací je nejvýznamnější studie O anglické poezii (1922) a eseje Pouhý asfodel (1949).
Robert Graves zemřel 7. prosince 1985.