Punisher byl dosud nejméně výraznou sérií, s níž se tuzemští příznivci scénáristy Gartha Ennise (Preacher, Hitman) mohli setkat. Třetí kniha však oproti svým předchůdcům udělala prudký skok směrem ke koncentrované zábavnosti, která Ennise tolik proslavila. Punisher zase předvádí ty vlastnosti, které jsou naopak jeho obchodní značkou. Totální morálku a totální nemilosrdnost. Tohle není ani v nejmenším žádný hodný hoch – zabíjí zločince, protože se mu to líbí a protože může. Scénárista dává čtenáři přímý pohled do Punisherovy mysli, jedné z nejextrémnějších, jaké můžete poznat. Mrazí vás z toho v zádech… a smějete se na celé kolo. Oproti předchozím dílům k tomu dostanete i mnohem více příležitostí.

V úvodní dlouhé story se vrátí jedna dávno mrtvá postava a pokud se ptáte, z kterého ze superhrdinů si Ennis tentokrát udělal prdel – chudák Spider-Man! Zábava eskaluje a skrz mraky násilí, střelby a mrtvol vás vybombarduje ještě gigantičtější nálož absurdních situací, ultra-ultrasuchých hlášek, bezbřehého cynismu a navážení se do všeho svatého. Ennis dělá totéž co Tarantino: otřepaná klišé gangsterek zvětšil xkrát a dostal tak humor účinnější než pouhé násilí, přesto však pevně vycházející ze svých kořenů. Dva závěrečné kraťasy pak ukáží, že Garth (s pomocí solidního kreslíře Dillona) umí stejně skvěle dělat i vážné věci ve kterých je zábavy asi tolik jako v ocelovém hřebu ve vaší hlavě. Ve svém žánru si Punisher toto vysoké hodnocení s přehledem zaslouží.


90%